Velké bílé místo suché vody (Great white place of dry water), tak se jazykem domorodých obyvatel překládá název dnes již světově proslulé rezervace Etoša. Tento přírodní park plný zvěře na severu dnešní Namibie (do roku 1990 Německá jihozápadní Afrika)byl založen již roku 1907 německým guvernérem von Lindequistem a zcela jistě patří k několika hlavním cílům většiny návštěvníků Namibie.

Pánev solí a minerálních usazenin na ploše o rozloze 6000 km2 s rozměry 120 na 50 km se jen sporadicky naplňuje v deštivém období vodou. Kdysi dávno tuto mělkou proláklinu napájela řeka Kunene, její tok se ale vlivem geologických podmínek začal před sto tisíci let odklánět a její řečiště tak dnes najdeme až na severu Namibie s hranicí Angoly. Jezero tak zůstává vyschlé, odkázané jen na sezonní řeky Ekuma a Oshigambo, přesto však svým okolím působí na divokou zvěř jako magnet.

Okolí pánve, která svou rozlohou zaujímá pouhou desetinu z velikosti parku, je tvořeno jak savanou, tak i akáty a stromy mopani. S více než 140 druhy savců a 300 druhy ptáků nenechá Etoša své návštěvníky ani na chvilku odpočinout. Samotnou kategorii pak tvoří fotografové, kteří se mohou pokusit na okraji pánve pořídit nevšední záběry. Ranní a večerní světlo pro fotografy se skvěle doplňuje i s čilostí zvířat. Čas není v Africe důležitý. Vše, včetně otevírací doby do parku, se podřizuje koloběhu přírody a zanícený fotograf si tak musí přivstat. Odměnou pro něho jsou ale obrovská stáda zeber, mnoha druhů antilop a také sloni křižující park od severu k jihu. Panoramata savan pak doplňují skupiny vysokých žiraf a při troše štěstí se podaří i záběry gepardů, lvů, nebo dokonce i snímek nejkrásnější šelmy mezi všemi - levharta. Nicméně ani v poledním žáru není park nijak ochuzen a především lokality na severozápad od kempu Okakuejo nebo oblast Fisher pan v blízkosti kempu Namutoni skýtají pohledy tisícihlavých stád kopytníků.

Národní park Etoša je tou správnou volbou pro safari vlastním autem. Je bezpečný ostatně jako celá Namibie, přehledný a dobře přístupný. Cesty v období mimo největší deště umožní jízdu i normálním osobním vozidlům, pohon 4x4 je však vždy výhodou a umožní bezstarostný pohyb parkem bez ohledu na zvolenou trasu či aktuální stav cest. Ať zvolíte ubytování v chatkách nebo ve vlastním stanu třeba právě na střeše terénního automobilu, vždy najdete v kempu dostatečné zázemí.

Právě v květnu letošního roku k trojici současných kempů (Namutoni, Halali, Okaukuejo) přibyl čtvrtý velmi luxusní. Tento kemp jménem Onkoshi je situován do dříve pro veřejnost nepřístupné části a slibuje tak nové a nevšední pohledy na tuto část parku.

K orientaci v parku je dobré využít obrazovou mapu, kterou zakoupíte v některé z prodejen suvenýrů kempech. Kromě vyznačených cest je zde i vyobrazen místní seznam fauny, který běžným návštěvníkům pomůže v určení mnoha druhů antilop a ptáků.

Namibie, jejíž nedílnou součástí je Národní park Etoša, není ideální. Je plná kontrastů jako ostatně Afrika vůbec. Možná ale právě proto má na své návštěvníky tak mystický vliv.  Odstíny teplých barev a terakotová zem, časem nespoutaná krajina a největší duny pouště Namib, divoká zvěř, ale i doširoka otevřená srdce domorodých obyvatel, to vše působí nákazu virem zvaným Afrika.

Africké kouzlo nejde vysvětlit, je to věc srdce a pocitů sounáležitosti návratu člověka k přírodě. A možná, že je to i tím, že člověk a celé lidstvo odsud pochází…

Váš

Karel Gallas