Karel Gallas Vás vítá na svých fotografických stránkách.

Afrika a fotografie , divoká příroda,
cestopisy,wildlife nature animal photo.
 
2010-03-20 Národní park Krüger - dobrodružství na výtečnou.

Do národního parku Krüger vstupujeme branou Orpen Gate ve střední části  parku na jeho východní hranici. Brána je jednou z 9 hlavních vstupů do tohoto světově proslulého parku. Není to naše první setkání s rezervací, a nemusíme tak podstupovat nezbytné vstupní formality a školení o pravidlech pobytu v parku. Jižní a turisticky také více navštěvovanou část již máme za sebou. Nyní jsme se ale rozhodli strávit 7 dnů ve střední a  severní  části , která je nezasaženou oblastí vyhovující více zájemcům o  prožitky těsného kontaktu s přírodou.

 

Greater  Krüger Park jak zní oficiální anglický název představuje přírodní rezervaci na území tří států. Hlavní část leží v severovýchodním cípu Jihoafrické republiky a je propojena s rezervací Limpopo National Park v Mozambiku a Gonarezhou parkem v Zimbabwe. Toto společenství 3 parků má celkovou plochu 35.000 km2 (pro srovnání velikost Belgie je 32.000 km2) a vytváří tak jednu z největších přírodních rezervací světa. Park je situován v tzv. lowveldu, relativně suché savaně , která se rozkládá od Indického oceánu. Parkem ale protéká 7 celoročních řek, které jsou nezbytné pro život v parku a zároveň se podílejí na růstu lesnaté části  při březích těchto řek.

 

 

 

 

Cesta od vstupní brány označovaná jako  Satara road je asfaltová a ihned na začátku nás vítají žirafy . Je bohužel pod mrakem , co nevidět začne období dešťů a tak podmínky pro fotografování nejsou ideální. Odbočujeme z asfaltu, který pro nás není to pravé ořechové na Timbavati road která sleduje stejnojmennou řeku ,v tomto období ale beznadějně vyschlou. Jedeme vstříc stovkám kilometrů prašných a hrbolatých cest.  Zaslouženou odměnou je nám pozorování nejen antilop kudu a

impal ,ale i zoborožců rudozobých a kaferských. Zoborožec kaferský patří mezi největší druhy těchto ptáků a neváhá si ulovit i malé savce.Na svou velikost je překvapivě dobrý letec.

 

 

 

Naše myšlenky ale patří možnosti zahlédnou vzácnou ,a jen v  této oblasti parku rozšířenou populaci bílých lvů. Zatím nám štěstí nepřeje. K nadšení nás ale přivádí  setkání s rodinou nosorožců tuponosých, které z auta pozorujeme a filmujeme z bezprostřední blízkosti dobrou půlhodinu.

 

 

 

 

 

Pro nejbližší 3 noci bude naším ubytováním rondavel v kempu Letaba. Je jedním z 23 kempů k ubytování návštěvníků. Především ve střední a severní části je však kempů jen několik a s relativně malou kapacitou ,což k naší radosti přispívá k pocitu blízkého kontaktu s přírodou. Zajištění zásobováním je však bezchybné a spolu s 3000 km cest všech kategorií dává nespočet možností volby programu jednotlivých safari.

Ráno vyrážíme jako obvykle v 5 hodin a sledujeme koryto řeky Letaby a Olifants. Počty zvěře v parku a tedy i jejich pozorování jsou velkolepé. Odhadované kusy 12 000 slonů,1500 lvů nebo 5000 nosorožců tvoří jen malou část z celkově asi 147 druhů savců a více než 500 druhů ptáků. Některé z nich jako například buvol kaferský nebo překrásné antilopy impaly  tvoří denní kulisu při safari parkem.

 

 

 

Přesun do nejsevernějšího z kempů s názvem Punda Maria absolvujeme po páteřní asfaltové komunikaci. Jde o vzdálenost asi 200 km a po prašných a hrbolatých vedlejších cestách by se za den nestihla překonat. I tak ale průměrná rychlost nepřesahuje 25 km v hodině. Jako ubytování jsme zvolili safari stan postavený na kůlech  s pevnou podlážkou. Je vybaven vším potřebným včetně kuchyně na verandě. V noci tady rádi vytloukají něco k snědku komby velké, které se řadí k primátům. Dny zde však utíkají rychle a pozorování zvěře je stále zajímavější. Vracíme se několikrát  ke smečce 4 lvic a 3 lvů kteří se pohybují v okolí tábora.Pochutnávají si na buvolovi kterého si ulovili v blízkosti malého potoka. Pití je pro zvířata vždy rizikovou záležitostí a z jejich chování je vidět zvýšená ostražitost.

 

 

 

 

Pokračujeme však dále stále na sever až na hranici s Mozambikem.  Pro pozorovatele ptáků je zde ten hledaný ráj na zemi. Nespočet druhů zoborožců,vlh,mandelíků ale třeba i ledňáčků nebo lejsků je až neskutečný.

 

 

 

 

 

Ke zrychlení pohybu nás donutí ale rozzlobený slon, který vůbec nemá náladu na focení a donutí nás šlápnout našemu Golfu na plyn. Cesta je samý výmol a my jsme v autě nemilosrdně otloukáni.  Zastavujeme až u skupiny 4 žiraf, které odpočívají ve stínu stromů.

 

 

 

 

 

Co říci závěrem?

Národní park Krüger ,jehož počátky pod jménem Sabie Game Reserve sahají do roku 1898  se proměnil v obrovské přírodní dědictví s možností pozorování divoké africké zvěře v  přirozených podmínkách. Važme si prchavosti těchto okamžiků, které jsem se pro vás pokusil zachytit.

 

©Karel Gallas

gallasphoto.cz